čtvrtek 4. května 2017

Můj eko objev! Povoskované obaly na svačinu a potraviny EcoEasy Wrap

Ještě nedávno jsem dcerce balila školní svačiny do alobalu a měla jsem při tom nepříjemný pocit, jak to popsat, takový neekologický. Naštěstí jsem objevila opakovaně použitelné, povoskované obaly EcoEasy Wrap.

Velký balíček ukrývá svačinu, obsah druhého balíčku se mi vykouřil z paměti :-).




 
Z obalů EcoEasy Wrap jsem vážně nadšená. Přiznávám, že jsem moc nevěřila, že povoskovaná látka může zvládnout každodenní používání. Omyl! Zvládá to perfektně. Mám chuť vychrlit na vás nekonečné množství superlativ, ale zkusím být stručná a vypíchnu to nejdůležitější.

Improvizovaná miska na cokoli, perfektně funkční. Po rozbalení svačiny se z obalu rázem stává pěkné prostírání.
  • Obaly jsou omyvatelné studenou vodou (Oplachovala jsem je už i teplou a čistila houbičkou s jarem a nic se jim nestalo, ale to dělejte jen na vlastní nebezpečí, přece jen - vosk po zahřátí měkne. :-) 
  • Drží tvar, svačina se nerozbaluje.
  • Povrch se neláme, je pružný a ohebný.
  • Do obalů můžete zabalit nejen svačinu, ale cokoli jiného. Sýr, kousek bábovky, banán... Zabalené potraviny můžete klidně takto uchovávat v lednici, obalům chlad nevadí.
  • Krásně voní po včelím vosku a od potravin nenačichnou.
  • Měly by vydržet použitelné minimálně rok.
  • Co mám obaly, alobal leží smutný v šuplíku.

Mám doma obaly dva. Jeden čtvercový velký, do kterého balím svačinu. Druhý kulatý menší, který nejčastěji využívám k zabalení zbytku okurky, uheráku, zakrytí lahve nebo nedojedeného jogurtu. Plánuju pořídit si ještě minimálně jeden další obal, a to velký kulatý k zakrytí mísy nebo třeba nepečeného dortu, který často dělám. 

Zakrytí kelímku.

Hádejte, co se skrývá uvnitř!











 
Na internetu najdete návod na DIY výrobu takových obalů. V návodu je pouze plátno a vosk. Do domácí výroby se mi pouštět nechce a tuším, že by výsledek nebyl podle očekávání, a navíc ani nevěřím, že by jen vosk stačil. Obaly EcoEasy Wrap totiž obsahují ještě pryskyřici a jojobový olej.

Nakonec moje oblíbené využití.
  
Máte zájem o další informace nebo si chcete obaly EcoEasy Wrap rovnou koupit? Pak klikněte zde a dostanete se přímo do e-shopu www.lovingnature.cz.

Co říkáte na povoskované obaly? Zaujaly vás nebo zůstanete u klasiky - sáčků, potravinové fólie a alobalu?


úterý 18. dubna 2017

Příběh o hluché žábě

Dalším článkem na blogu měla být recenze kosmetiky, ale musím svůj záměr změnit a napíšu vám o něčem jiném. Něčem aktuálním z mého života. Začnu krátkým příběhem, který mluví za vše.

Když příběh o žábě, tak jaký jiný obrázek, než fotka žabky.





Byly jednou jedny žabky, které chtěly závodit. Cílem závodu bylo dostat se na velmi vysokou věž. Na závod se přišlo podívat mnoho diváků, kteří si posedali kolem věže.

Závod začal. Z přítomných diváků nikdo nevěřil, že se některé z žabek podaří na vrchol věže dostat. Kroutili hlavami a říkali: „Ó, to je příliš namáhavé! Nikdy se jim to nepodaří!" Nebo: „To je nemožný úkol, ta věž je příliš vysoká!"

Žáby se snažily vyšplhat se na věž, ale postupně začaly polevovat. S výjimkou jedné, která svižně postupovala výš a výš.

Diváci křičeli: „Je to nad jejich síly! Nikdo se tak vysoko nedostane!“ Jedna žabka za druhou závod vzdávaly. Jen ta jedna pokračovala. Ani na chvíli se nezastavila a lezla dál.

Nakonec to vzdaly všechny až na tu jednu jedinou, která se sama s obrovskými ambicemi dostala až na vrchol věže. Ostatní žabky, stejně jako diváci, chtěli vědět, jak se podařilo právě jí to, co všichni ostatní považovali za nemožné.

Jeden divák přišel k žabce a zeptal se, odkud vzala tolik síly, aby se dostala až na samotný vrchol. V ten moment zjistili něco, o čem nikdo neměl ani tušení. Všichni zůstali stát v úžasu. Vítězná žabka byla hluchá!  

(Příběh jsem převzala z webu www.tvujzivot.cz a trochu upravila.) 

Pointa je jasná, žába byla hluchá, neslyšela odrazování ostatních a šla si pevně za svým. Já si teď občas připadám přesně jako ta žába. A to v situacích, když se začne mluvit o mé práci doma na volné noze. Pokud čtete můj blog, tak asi víte, že pracuji jako copywriter s přesahem do online marketingu. Zatím jen pár hodin denně, ale ráda bych u toho zůstala naplno, až malá půjde do školky. 

Mám kolem sebe plno nevěřících Tomášů, kteří mě podporují otázkami:

"A vyděláš si tím dost?"
"Práce doma vyžaduje obrovskou disciplínu. To není jako pracovat v kanclu." 
"Ty daně a pojištění. No já ti nevím, jestli je to dobrý nápad."
"A pro koho to jako budeš dělat?"
"Nemocenskou ti zaplatí kdo?"
"Neměla bys lepší nějaké jisté zaměstnání?"

Jako uznávám, může se stát, že to nepůjde tak, jak čekám. Ale myslím, že je lepší to zkusit a třeba neuspět, než to vzdát hned na začátku. Vzpomínám si, jak nás všichni odrazovali od třetího dítěte. Když si teď představím, že bychom dali na názor okolí a Elenku neměli, tak... No to se nedá ani představit. 

A co odpovídám? Je to moje práce snů. Jestli se tím pořádně uživím? Zeptejte se mě za rok :-)

Co vy? Umíte si jít za svým jako hluchá žába? Máte konkrétní příběh o tom, jak jste neposlouchali názory ostatních a vyplatilo se vám to?


středa 29. března 2017

5 zlatých pravidel práce na mateřské

Je to neuvěřitelné, ale už tomu bude 8 let, co jsem na mateřské. Totálně zblbnout mi bránilo jen to, že jsem celou dobu pracovala. Tedy jen pár hodin denně, ale i to se počítá. Teď mám neodkladnou potřebu se o své mateřsko-pracovní zkušenosti podělit.

Je plno možností a způsobů, jak si na mateřské přivydělat. Samozřejmě je fajn, když můžete zúročit své znalosti a dovednosti. Můžete dělat účetnictví, daňové poradenství, překlady, korektury, grafiku, webdesign, koučink, šít šaty, provozovat e-shop nebo bazárek. Mám na mysli práce, které jdou dělat doma, žádná brigáda v Albertu.

1. Pracujte, když děti spí


Dítě usne a vy musíte zapomenout na neumyté nádobí a nevyžehlené prádlo. Nasazujete klapky na oči i uši a vrháte se po hlavě do práce. Jiná možnost neexistuje. Při nedodržení tohoto pravidla neuděláte nic.

2. Uklízejte s dětmi


Navazuji na předchozí pravidlo. Když dítě spí, pracujete. Ale domácnost se sama neuklidí. Část práce sice určitě zastane muž, ale stačit to nebude. Uklízejte s dětmi, zapojte je. Úklid bude sice trvat dvakrát déle a možná se stane, že budete uklízet na jednom konci bytu a dítě zaneřádí konec druhý. Ale nezapomínejte na důležitou věc - dětem jen prospěje, když uvidí, že domácnost nemá samočistící funkci.

3. Práce vás musí bavit


Umíte si představit, že po šíleném dni s dítětem (a že takových dní je) večer místo k oblíbenému seriálu nebo knížce sedáte k práci, která vás NEbaví? Ani náhodou. Práce vás musí bavit. Musíte se na ni těšit jako na rande s milencem. Musíte se tetelit nedočkavostí, až budete mít konečně volnou chvíli a pustíte se do ní. Jen takovou práci můžete dělat dobře, nabije vás energií a vydělá peníze.

4. Vyberte si práci, kterou můžete dělat v jakoukoli dobu


"Mamííí, vylilo se mi pitíííí", "namaluj mi dinosaurááá", "už sééém!"  Děti mívají jednu nemilou vlastnost - nemají žádné pochopení pro podnikatelské záměry matek. Je opravdu nepříjemné mluvit se zákazníkem, který mezi řečí prohodí "Vy tam máte ale veselo.". Do takové situace jsem se dostala už několikrát, občas prostě není jiné východisko. Vždy se ale snažím organizovat si práci tak, abych si zachovala alespoň trochu profesionality a děti mi při vyřizování pracovních záležitostí neskákaly po hlavě.

5. Termíny plňte alespoň s jednodenním předstihem 


Dodržování tohoto pravidla mě už několikrát zachránilo. S dětmi totiž nikdy nevíte, co se vám pos..., a to myslím v podstatě doslovně. Průjmy, horečky, zvracení, neštovice, nevíte dne ani hodiny. A když se nic nepřihodí, máte za odeslání práce den před termínem bod k dobru.

A to je vše. Pokud máte zkušenosti s prací na mateřské, budu ráda, když se o ně podělíte v komentářích.



pátek 17. února 2017

Kolik chyb najdete aneb malý gramatický testík

Musím vám přiblížit mou novou posedlost. Zbláznila jsem se do gramatiky, pravidel pravopisu a české mluvnice. Pojďte si zkusit otestovat, jak jste na tom s pravidly vy.



Ptáte se, co blbnu s gramatikou? Vždyť internet snese všechno. Ano, není to tak dávno, kdy jsem to brala stejně. Písmenko sem, písmenko tam, celý můj blog je prošpikován chybami, které už nemám šanci zpětně opravit.

Situace se však změnila. Od té doby, co mi za texty platí (ne zde na blogu, ale textuchtiví klienti), si dávám velký pozor, abych nešlápla vedle. Každý den se brodím poučkami, narážím na nová pravidla, učím se a objevuju. Zjišťuju, že to, o čem jsem byla skálopevně přesvědčená, neplatí.

Teď je čas na omluvu: Omlouvám se a mrzí mě, že jsem si články na mém blogu pořádně nekontrolovala a vypustila do světa internetu nejeden paskvil. Fňuk.

Chyby budu dělat stále, ale už teď vím, že jsem se v mnohém zlepšila, vím, kde mám slabá místa, co musím ještě nastudovat a co budu muset pořádně nadřít. Třeba čárky.

Mám pro vás malý testík. Schválně, kolik chyb v následujících větách najdete.


(1) Video má již 50 000 zhlédnutí.

(2) Peníze, nebo život!

(3) V kině jsem byla s oběma kamarádkami.

(4) Koláče upečené doma jsou o mnoho lepší než koláče koupené v obchodě.

(5) Dobrý den, Evo, jak se máte?

(6) Bylo to naše první pořádné terénní auto.

(7) Kdo s koho.

(8) Ráda bych věděla, zdali zítra přijdete.

(9) Klára je mladá 17letá slečna.

(10) Chci partnerku, a ne služku.

Tak co? Máte? Kolik chyb jste našli? Dvě nebo tři? To je celkem dobrý výsledek. Jednu? Skvělé! Ale vyhrává ten, kdo nenašel chybu žádnou. Všechny věty jsou správně. Neměla jsem v úmyslu vás napálit (No možná jen trošinku.). Hlavně jsem nechtěla psát něco, co bude obsahovat chyby. Už žádnou chybu navíc.

Pojďme se podívat blíže, proč jsou věty správně tak, jak jsou.

(1)  Pokud jste váhali nad začátkem slova "zhlédnutí", nejste sami. Film, video nebo divadelní představení můžete jedině zhlédnout. Ale z rozhledny nebo okna dolů zase jen shlédnout. Ve vaší oblíbené blogerce se můžete zhlédnout.

(2)  Nezdá se vám čárka? Zde je správně. Jde o vylučovací poměr a ten čárku přímo vyžaduje.

(3)  Více by se vám líbilo "oběmi kamarádkami" "nebo oběma kamarádkama"? Nee, správně je to přesně takto.

(4)  Máte chuť nacpat tam někde čárku? V tomto případě ne. Jde o přívlastek těsný. Čárkou oddělujeme přívlastek volný, který poznáme tak, že po vyjmutí z věty nedojde ke změně smyslu věty.

(5)  Eva bude oddělena čárkami, protože jde o oslovení.

(6)  Opět máte pocit, že tam někde chybí čárka? Máme tady přívlastek postupně rozvíjející a ten se s čárkami nesnese. Jak ho poznat? Zkuste si mezi slova vložit spojku a. Pokud věta dává smysl, i když zní podivně, jde o přívlastek nekolikanásobný a čárky mezi přídavná jména patří (Například: Je to nesmírně rychlý, vysoký a svalnatý sprinter.). Pokud smysl nedává, máte co do činění s přívlastkem postupně rozvíjejícím, a na čárky zapomeňte.

(7)  Mysleli jste, že správně by mělo být Kdo z koho? Zde se pojí předložka se 4. pádem - koho, co. Ve smyslu - kdo porazí koho.

(8)  Svádí vás psát slovo "zdali" se spojovníkem? Pozor! Spojovník můžeme použít jen u slov, která se dají ohýbat - např. bude-li, chcete-li. Zdali i neboli se píše bez "-".

(9)  Možná se vám zdá zápis "17letá" divný, ale 17ti letá nebo 17 letá je ještě divnější a navíc chybný. Další vysvětlení najdete například zde

(10)  Pamatujete si ze školy, že čárka se před a nepíše? Nepíše se v případě poměru slučovacího nebo způsobového. Setkáme-li se s poměrem vylučovacím, jako v tomto případě, nebo poměrem důsledkovým, stupňovacím, odporovacím nebo vysvětlovacím, čárku píšeme.

Uff. Kdo dočetl až sem, smekám. Je to nuda, přiznávám, ale taky určitě nechcete roznášet chyby po celém internetu. A dnes přece píše každý. Články na svůj blog nebo jen posty na Facebooku.

Abyste si nemysleli, že jsem si vše vycucala z prstu, pročtěte si knížky, ze kterých jsem tyhle špeky čerpala.

  • Základní mluvnice českého jazyka
  • Pište správně česky

Často taky nahlížím do skvělé Internetové jazykové příručky, ve které je vše krásně vysvětleno nebo do jednodušších Pravidel.

Co vy a gramatika? Kolik jste v článku našli chyb? Pořád se učím, takže budu ráda za každé upozornění.


pátek 10. února 2017

Návrat do Brna

Je tomu už dva a půl roku, co jsem se slzou v oku opustila Brno a vydala se žít na malé město. Minulý týden jsem byla opět zpátky. Sice jen na jeden den a jednu noc, ale i to stačilo, abych si uvědomila, že Brno je pořád moje město.



Proč jsem se vydala do Brna

Sama bez dětí a manžela jsem nikde přes noc nebyla od té doby, co ... co jsem poprvé porodila. Tento výlet je takovou první vlaštovkou na mé cestě za znovu nabytou svobodou. Do Brna jsem se vydala hlavně kvůli kurzu kreativního psaní od copywriterky Kateřiny Vlčkové. O copywritingu a psaní vůbec mám načteno tolik, že většinu věcí už jsem dobře znala. Ale i přesto jsem se dozvěděla nové rady, tipy na zdroje informací a inspirativní byly i připomínky ostatních účastníků kurzu. Za kurz jsem ráda a už teď můžu slíbit, že nebyl poslední a ve školení budu pokračovat.

Předám vám pár tipů z kurzu. Třeba se budou hodit. 
a to už by mohlo stačit. Další rady a tipy se týkají reklamního psaní, a tím bych vás už nudila.

Vidíte tu čáru? Takto dopadne každý papír, který nechám ležet doma na stole.
Na chvíli jsem se stala dítětem

Kurz se k radosti mého vnitřního dítěte konal v herním centru BRuNO family park v Brně. Samozřejmě, že jsem pár atrakcí musela vyzkoušet. Největší zážitek jsem měla z autíček, na kterých jsem mohla zúročit své čerstvě nabyté řidičské schopnosti. Jak se brzy ukázalo, na place byli daleko lepší řidiči, než jsem já. Nic na tom, že jejich věkový průměr byl kolem osmi let. Přes mou veškerou snahu došlo k drsné kolizi s jedním chlapečkem, do kterého jsem najela zezadu. Hned jsem se začala instinktivně rozhlížet a čekala jsem útok jeho rozlícené maminky. Nic takového se nekonalo. Naopak bylo znát, že chlapeček má ze srážky radost a chce další. Zbytek jízdy jsem se snažila chlapečkovi a ostatním šíleným řidičům schovávat jak to jen šlo. Ještě že naši zběsilou jízdu ukončil zvonek.




Kdyby mi nebylo trapně, vrhnu se na všechny atrakce v centru - skáču na obří nafukovací matraci, prolézám sítěmi nebo sjíždím tobogán. Nenechala jsem si ujít temné bludiště, ve kterém chvílemi nevidíte nic, jen černou tmu. A jednu věc jsem nezvládla. Stoupnout si na prosklenou podlahu vyhlídky - tzv. čapí oko. Závrať je závrať. Vyhlídka je ve výšce 22 m a dostanete se na ni po zdolání sedmi patrového schodiště. Žít v Brně, nenechám si ujít večerní otevíračku pro dospělé. Nedivím se, že bývá nabito.































Brno - město vzpomínek

Přenocovala jsem u kamarádky, která patří do té vzácné skupiny lidí, se kterými se stačí setkat jednou za čas, ale je to, jako byste se viděli včera. Máte si vždy co říct, můžete povídat dlouho do noci a pořád máte o čem.

Samozřejmě jsem nevynechala nákupy a krátkou procházku centrem města. Měla jsem velký nákupní deficit a krásně jsem si ho vynahradila. Koupila jsem vše, co jsem měla v plánu a za parádní ceny. Ty obchody mi vážně chybí. Na malém městě jsou nákupy oblečení docela problém.

Stěhování z Brna nelituji, ale došlo mi, že Brno budu mít vždycky ráda. Je to začátek společného života s mým mužem, místo narození našich dvou dětí, jejich první krůčky a pády z houpaček, vzpomínky, dobré i ty horší, zážitky, radosti a starosti, a ty se mi vybaví vždy, když se do Brna vrátím. 

Už teď se těším na další návštěvu!

Které město je to vaše srdeční? Dopřáváte si taky občas nějaký ten kurz? Jak se dnes máte? :-)


středa 1. února 2017

SOUTĚŽ s Borotalco

Soutěž už jsme zde dlouho neměli a je potřeba to napravit. Soutěžíme o balíček deodorantů Borotalco, které jsou určeny pro ženy i muže. V soutěži jsou produkty hned v dvojím provedení, abyste se s partnerem nehádali :-)
Bojovníka na poli pocení, značku Borotalco, jistě znáte. Já jsem od ní vyzkoušela snad všechny druhy deodorantů. Nejvíce mi sedla řada Original. Vy teď můžete soutěžit o produkty z řady Pure, které mají jedno velké plus - neobsahují tolik diskutované hliníkové soli.
Z této skupiny mě zaujal hlavně deo spray, který krásně voní. Deo kuličky mají jemnou neslanou nemastnou vůni, ale svůj účel plní. Podle mé zkušenosti působí proti pocení lépe řada Original, ale pro toho, kdo se nepotí jako kůň, budou krásně stačit i deodoranty Pure.
Všechny produkty Borotalco jsou unisex, takže budou vyhovovat ženám i mužům, což má i jednu další výhodu, můžete si je půjčovat :-)


Pravidla soutěže:

1. Sledovat můj blog přes GFC, Facebook nebo Bloglovin.
2. V komentáři odpovědět na otázku: "Z jaké země pochází značka Borotalco?"
3. Do komentáře napsat pod jakým jménem blog sledujete a nechat na sebe email.
4. Pokud budete soutěž někde sdílet, můžete si přidat komentář navíc.

Soutěž trvá do půlnoci 16. 2. Pak vyberu jednoho vítěze a dám vědět na email.

Hodně štěstí v soutěži!

neděle 15. ledna 2017

3 kroky k mladší pleti

Kdo by nechtěl vypadat mladší. Moje kamarádka Petra tvrdí, že opravdu funguje jen botox. Já pořád ještě věřím v jednodušší, a nejlépe přírodní, metody.

Za ty dlouhé roky, po které se snažím, někdy více někdy méně úspěšně, ošálit přírodu, se mi nejvíce osvědčily tyto tři věci. Jsou pro mě nutný základ. Nebudu vás dlouho napínat. Hned jdu na první krok.

1. Arganový olej 
 
Mou mnohaletou stálicí je arganový olej. Vyzkoušela jsem už hodně rostlinných jednodruhových olejů, ale k arganovému se stále vracím. Ne nadarmo se mu říká tekuté zlato. Na své pleti vidím, že arganový olej skutečně hydratuje, pleť regeneruje a tím brání stárnutí. Pleť je díky arganovému oleji sametová. Velkou výhodou tohoho oleje je to, že se dobře vstřebává a proto ho můžete s klidem používat i na den a nemusíte se bát, že se budete lesknout jako zrcadlo.
 

Nyní používám BIO arganový olej Arganeol od značky Sagrada Natura, který jsem dostala k vyzkoušení. Možná si říkáte, že je jedno, po jakém arganovém oleji sáhnete, že na značce nezáleží. Ale to vás hned vyvedu z omylu. Mezi arganovými oleji jsou velké rozdíly. Víte, co se stane, když vyberete špatně? Budete mít doma arganový olej z plesnivých nebo nahnilých jadérek, získaný pomocí chemických rozpouštědel nebo dokonce olej z jadérek, které prošly trávicím traktem koz, které se živí lístky arganových stromů. 

Jak poznáte kvalitní arganový olej? Má zlatavou barvu, není příliš tekutý, ale ani moc hustý. Typická je jeho vůně. Někdo říká, že voní po oříšcích, já v něm cítím trochu i olivy. Určitě nesmí páchnout nebo být naopak úplně bez zápachu/vůně. Vždy dávejte přednost olejům balených v tmavém skle. Jistotu dobrého výběru vám dá také certifikát nebo jiné označení kvality. 

Arganeol od Sagrada Natura všechny tyto požadavky splňuje. Navíc se mi moc líbí způsob dávkování pomocí lahvičky. Dosud jsme měla vždy jen oleje s kapátkem, ale teď už budu chtít jen pumpičku. Důležitý bod navíc získává tato značka také za důkladnou kontrolu dodavatelů - jejich výrobních postupů a zacházení se zaměstnanci. A poslední třešinka na dortu je certifikát CPK-BIO.

Olej používám každý den ráno i večer. Mám ho asi tři měsíce a spotřebovala jsem zatím čtvrtinu lahvičky, takže by balení mělo na rok vydržet. Před nanesením obličej navlhčím, protože se olej na suchou pleť špatně roztírá. Používala jsem růžovou vodu ve spreji, teď pleť přestříkám termální vodou. Také můžete smíchat olej s vodou v dlani a vytvořit tak emulzi.

100 ml stojí 729 Kč a koupíte ho přímo na stránce sagrada-natura.cz

Bodové hodnocení: 7/7


2. Dostatek tekutin

Objevila Ameriku, si asi říkáte. Ale upřímně, kdo z vás pije méně, než je třeba. Já jo. Moment, hned si jdu pro sklenici vody. Naše tělo je (tuším) z 70% tvořeno vodou a její nedostatek se okamžitě projeví. Nejdříve přijde únava a bolest hlavy, buňky žízní a brzy to jde vidět i na pleti, která je povadlá a bez života. Pokud pijete málo dlouhodobě, počítejte s usazováním toxinů v těle a dalšími nepěknými důsledky. Proto pijte dostatek čisté vody, vaše pleť vám za to poděkuje. Pro větší motivaci mrkněte na tohle minutové video.



3. Pravidelný peeling
 
 
Poslední ze tří věcí, za kterou dám v souvislosti s omlazením pleti ruku do ohně, je peeling. Nic se nevyrovná důkladnému obroušení starých odumřelých buněk. Pleť krásně prokoukne, je na pohled a na dotek zdravější a jemnější. Já dávám přednost jemnějším peelingům, které jsou šetrné a pleť příliš neodírají. Peeling by se neměl používat moc často, stačí jednou týdně, abychom pleť moc netrápili. 
 
A to je vše. Mohla bych také zmínit pravidelné odličování a čištění pleti ráno a večer, ale to je zlaté pravidlo, které platí pro všechny typy pleti, od problematické po zralou. 

Jaké jsou vaše ověřené tipy pro boj s časem?


pondělí 2. ledna 2017

Good bye 2016, hello 2017

Doufám, že jste si užili vánoční prázdniny jak se patří. Já ano. K počítači jsem se skoro nedostala a zjistila jsem, že mi ani nechyběl. Teď jsem ale zpátky i s malým zabilancováním.

Můj rok 2016 očima Instagramu


Jaký byl můj rok 2016?

Opět jsem ušla kus cesty. Cesty vpřed. Mám radost ze dvou věcí, které jsem dlouhé roky odkládala a až v roce 2016 jsem je rozsekla. Z mých cílů, které jsem si před rokem sepsala (článek zde), se mi podařilo splnit vlastně všechny, až na jeden, ten hlavní. Stěhování do domu zatím neproběhlo, přesouvá se na začátek nového roku, ale vlastně mi to ani nevadí, stavba a zařizování chce svůj čas a nedá se uspěchat.

Jaké byly hlavní úspěchy a milníky roku 2016?

Začala jsem jezdit autem. Jedna ze zásadních věcí minulého roku. Řidičák mám 18 let, ale nikdy jsem pořádně nejezdila. Tentokrát jsem si zaplatila několik jízd s instruktorem a začala opatrně jezdit sama. Jsem na sebe pyšná, že jsem překonala velké obavy hraničící s odporem a zjistila jsem, že řízení není žádná hrůza. Bude ještě trvat, než se na jízdu budu těšit, ale jsem na dobré cestě. 

Ostříhala jsem dlouhé vlasy. Druhá záležitost, kterou jsem nosila v hlavě roky. Pořád jsem dumala, jaké by to bylo, kdybych se ostříhala, ale bála jsem se, že budu litovat, krátký střih se mi nebude líbit, ale už nebude cesty zpátky. Teď mám mikádo nad ramena, nelituju a cítím se s krátkými vlasy dobře. Občas je sice potřeba sáhnout po žehličce, aby účes vypadal dobře, ale prý vypadám mladší a modernější, takže to stálo za to.

Nejstarší dítko začalo chodit do školy. Vpluli jsme do systému známek, domácích úkolů a třídních schůzek. Měla jsem obavy, ale všechno běží samo, stačí občas podepsat deníček a nahlédnout do žákajdy. Paní učitelka je fajn, dítě se do školy těší, co víc si přát. Jen čekám, kdy donese první dvojku, aby to nebyla taková nuda se samými jedničkami.

Začala jsem na pár hodin denně pracovat. Další podstatná věc pro mě, splněné přání. Nedávno jsem o tom psala článek, takže koho zajímají detaily, mrkněte zde. K tomu pořád ještě funguje (skomírá) můj e-shop, který se pokouším prodat.

Stala se ze mě vášnivá čtenářka. Vždy jsem ráda četla, ale únava a nevyspání na mateřské mi kradlo čtenářskou energii. To se minulý rok změnilo. Přečetla jsem celou řadu knížek. Mnoho vzdělávacích a naučných z oboru marketing a copywriting. Rozečtenou mám knihu Zbraně vlivu od Roberta B. Cialdiniho, která je perfektní a měli by si ji přečíst všichni, kteří chtějí prohlédnout prodejní taktiky obchodníků. Taky jsem přečetla několik knih ze skupiny motivačních, ze kterých mě nejvíce zaujal Zákon přitažlivosti. Už jsem se o ní na blogu jednou zmiňovala, ale proč to nezopakovat, zaslouží si to. Z beletrie mě nejvíc oslovila Brida od Paula Coelho, Dívka ve vlaku od Pauly Hawkins a Písečný muž od Larse Keplera, kterého jsem četla i při vaření, nedalo se jinak. Naopak vůbec jsem nepochopila úspěch knížky Zmizelá od Gillian Flynn. Teď mám rozečtené Inferno od Dana Browna a baví mě dost.

Zbavila jsem se kil navíc díky Antónii Mačingové. Více se dozvíte v článku zde


A jaké jsou mé cíle a úkoly pro rok 2017?

Tak konečně už to stěhování a zařizování domu. Přesunovat to na další rok už by bylo trochu trapné.

Další důležitý úkol - přestat kojit. Ono by se mohlo zdát, že na tom nic těžkého není. Ale pokud se tím nabourá můj zavedený systém, dítko přestane spát po obědě, tak vážně nevím nevím.

Dostat třetí dítě do školky, začít pracovat na plný úvazek a pořádně oslavit konec osmileté mateřské dovolené

Také plánuju vyrážet na výlety, nejlépe víkendové, a to bez dětí. Děti jsou moje všechno, ale občas není na škodu se od nich vzdálit. 

A to by mohlo stačit. Na jeden rok tyhle úkoly bohatě stačí.


Jsem optimistka se sklony k idealismu a cítím ve vzduchu, že pro mě bude rok 2017 alespoň tak dobrý, jako byl 2016. Těším se.


A jak vy hodnotíte váš 2016 a co čekáte od 2017?


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...