sobota 28. června 2014

Loučení s Brnem

Dnešek je mým posledním dnem v Brně a konec jedné životní etapy. Připravovala jsem se na něj už delší dobu, ale i přesto mám teď divný pocit. Přece jen jsem tady prožila skoro sedm intenzivních let, ve kterých se můj život otočil o sto osmdesát stupňů.

Ale ani Brno nezměnilo to, že jsem duší z malého města (a můj manžel taky), takže po dlouhém zvažování nastala chvíle přesídlení. Ono se vlastně ukázalo, že v Brně je sice (skoro) všechno, na co si člověk vzpomene, ale za vším se musí dojet autem nebo šalinou, takže nakonec jsem většinu času trávila na hřišti v blízkosti domu. S malými, energií nabitými dětmi je totiž pobyh po městě docela o hubu a jen přejití přes přechod, vzhledem k provozu, silným adrenalinovým zážitkem. Takže jsme si řekli - takhle ne! To není nic pro nás. Oželíme obchody, divadla, restaurace, možnosti velkoměsta a půjdeme tam, kde se dá dojít pěšky na bazén, do parku, k řece, do dobré cukrárny, kina nebo do lesa.

Určitě mi bude Brno svým způsobem chybět. Budu se muset vzdát toho všeho, co velkoměsto nabízí. V centru města se dají vidět věci a lidé, kde jinde neuvidíte. Třeba nedávno šel proti mě na Masaryčce čtyřčlenný smuteční průvod, nesoucí černou zdobenou rakev:-) Ale to by nebylo až tak typické. Myslím teď spíš různé akce, meetingy, festivaly, trhy, managery v luxusních oblecích i bezdomovce pojídající zbytky přímo z odpadkového koše. Velké město má prostě vždy čím překvapit. Za ty léta v Brně jsem byla většinu času těhotná nebo kojící, zdá se mi:-) ale přesto jsem to základní stihla - byla jsem na představení v Divadle Bolka Polívky i na Provázku, prohlédla jsem si Vilu Tugendhat, obešla brněnskou přehradu, byla na pikniku v Mariánském údolí, viděla Brno z vyhlídky kostela Petra a Pavla, prošla zoo, v létě se koupala na Riviéře a prozkoumala hrad Špilberk a díky Vaňkovce a Olympii naplnila skříň k prasknutí. Mrzí mě, že jsem se neprojela lodí po přehradě a neviděla jsem brněnské podzemí, tak snad někdy příště, až sem přijedu už jako návštěvník.








Teď mi dochází, že nejvíc budu vzpomínat právě na ty dětská hřiště u domu, kde se moje děti učily lézt do výšek a padaly z klouzaček. Tam jsem strávila nejvíce času s kamarádkami a jejich dětmi a byly to ty nejhezčí chvíle. Na kávové a dortíkové dýchánky v naší kuchyni, zatím co děti dělaly binec v obýváku. A vůbec na ty běžné dny, které nebyly ničím zajímavé a přitom skvělé a krásné. Nejtěžší bylo na stěhování právě to loučení s lidmi tady. Loučili jsme se celý týden a pořád mám pocit, že to nebylo dost. Kéž by se dali taky sbalit a vzít s sebou.

Tak Brno, naházím poslední věci do tašek, sedám do auta, otřu slzu a frčím vstříc novému domovu!


čtvrtek 19. června 2014

Pravda o kartáči Tangle Teezer

Já se moc nečešu - ne z mé povahy, že bych byla nějaká šmudla, ale z povahy mých vlasů, které mají nejraději, když se na ně moc nesahá. Přesto nastala chvíle, kdy jsem zatoužila zjistit, zda je ten Tangle Teezer opravdu takový zázrak.

"Já se jednou naštvu a ty vlasy ji oholím!" Stěžovala jsem si kamarádce na dcerku, která se v necelých pěti letech rozhodla, že si vypěstuje na hlavě dredy a hřeben byl její největší nepřítel. "Mám pro tebe jediné řešení" říká kámoška. "Kup Tangle Teezer. My ho máme a je klid." 



Kdo čte blogy, alespoň občas, určitě Tangle Teezer zná. Já jsem ho znala taky, ale jak píšu na začátku, nečešu se, tedy jen málo a hlavně před mytím vlasů, takže mě nechával naprosto chladnou a brala jsem ho spíš jako takovou módní záležitost. Nevěřila jsem, že by ty krátké zoubky mohly něco opravdu pořádně rozčesat. Zoufalství mě ale dovedlo ke koupi jednoho kousku. Vybrala jsem společně s dcerou fialovo růžový z řady Salon Elite. Doma jsme ho hned zkoušeli a ono to opravdu skvěle funguje. To byly jen komentáře: "Ukaž? No fakt!"

Samozřejmě jsem ho vyzkoušela na sobě a od té doby se s ním taky češu. Poradí si rychleji i s mými vlasy a pěkně je uhladí do culíku. Tedy uhladí, moje vlasy dokonale uhladí jen žehlička, abych nekecala. Ale ve srovnání s ostatními hřebeny a kartáči je prostě ten rozdíl znát. Než se k nám dostal Tangle Teezer, použivála jsem kartáč z kančích štětin. Ten je fajn a nic bych proti němu neměla, kdyby se tak špatně nečistil. Po česání je plný vlasů a prachu. Ty vlasy by z něj dostat i šly, horko těžko, ale s prachem si nevím rady. Proto u mě teď vyhrává Tangle Teezer. Tak si teď říkám, že bych si asi měla pořídit další jen pro sebe, abych ho dceři furt nekradla.

Výhody:

  • Snadné a rychlé rozčesávání
  • Vlasy uhladí
  • Měkké zoubky neškrábou vlasovou pokožku
  • Snadno se čistí
  • Je lehký
  • Dobře padne do ruky (i dítěti)
  • Je skladný
  • Zdá se být velmi odolný, protože nám několikrát spadl a mladší dítě ho používalo na úplně jiné věci, než na jaké je určen a kartáč to přežil.

Nevýhody:

Žádných jsem si nevšimla. Jen si říkám, jak na vlasy působí pravidelné česání plastovým hřeben se zoubky bez ochranných kuliček. Když je známo, že nejšetrnější jsou kartáče z kančích štětin. Naštěstí jsem si žádného lámání vlasů nebo roztřepení u dcery a ni u sebe nevšimla, tak snad to nebude tak horké a Tangle Teezer vlasům neublíží.








Zapátrala jsem na internetu a zjistila jsem, že kartáče Tangle Teezer navrhl nějaký kadeřník celebrit jménem Shaun P. Kartáče se staly velmi oblíbenými a používají se ve většině dobrých kadeřnictvích.


Náš kartáč je z řady Salon Elite, což je základní řada a hodí se na každodenní používání pro všechny. Pak jsou i spešl kartáče na rozčesávání mokrých vlasů, ať už při mytí nebo třeba u moře, ty se jmenují Aqua Splash. Designově nejzajímavější jsou menší kartáče Compact Styler s krytem zoubků, určené do kabelky. Já bych pro sebe volila modrý Salon Elite a zvažovala bych i Aqua Splash, protože moje vlasy dostanou nejlepší tvar, když je rozčešu mokré s kondicionérem a nechám je pak volně uschnout. To si ale zase protiřečí s tím, že se říká, že nejcitlivější vlasy jsou vlasy mokré a nemají se za morka vůbec česat. Malý Compact jsem měla v ruce a zdál se mi fakt až moc malý. Venku se nikdy nečešu, takže ten bych nevyužila.

Náš kartáč jsem kupovala v jedné kamenné prodejně vlasové kosmetiky a vyplázla jsem přibližně 300 Kč. Ale na internetu najdete plno prodejců a lepší ceny (kolem 200 Kč za Salon Elite). Přehlednou nabídku mají třeba na www.parfums.cz a kartáč si můžete vyzvednout ve výdejním místě bez poštovného. 

Máte s kartáčem Tangle Teezer zkušenosti? Zvažujete jeho pořízení? Čím se češete?


úterý 17. června 2014

SOUTĚŽ a recenze: Depilační cukrová pasta BioEpil

Pokud vás nejen v létě trápí rychlé dorůstání chloupků, snad vás potěší tato soutěž.  Dvě z vás můžou vyhrát depilační pastu, která mě osobně velmi mile překvapila a depiluju, co se dá:-) 

Hladké nohy jsou v teplých dnech nutností. Holení strojkem je celkem rychlovka, ale za den dva už začnou být nožky drsné a cítit to jde hlavně ve vodě, třeba v bazénu, a to mě teda dost prudí. Zbývá jedině trhat i s kořínky! S depilačními přípravky nemám moc dobré zkušenosti, proto jsem byla natěšená na vyzkoušení depilační pasty BioEpil od Purity Vision. Přiznávám, že jsem moc složení - cukr, růžová voda, voda z Himalájí, kyselina citrónová, čajovníkový olej a heřmánkový olej nevěřila. Zní to sice chutně, ale poradí si to s chloupky? Teď už vím, že ano a to parádně.

Veškeré informace se o cukrové pastě dočtete na stránkách www.bioepil.cz, takže je zbytečné je tady přepisovat. Vypíchnu jen to základní - jde o 100% přírodní výrobek bez umělé parfemace, ropných derevátů, silikonů a dalších syntetických látek. BioEpil není testován na zvířatech a nosí certifikát BDIH. 


Jak na to?

Práce s pastou je snadná. Je potřeba si dobře prostudovat návod na použití. Ve zkratce ho najdete přímo na kelímku, ale lepší je pročíst si instrukce přímo zde na stránkách BioEpil. Před depilací musí být kůže čistá, nemastná a suchá, aby pasta dobře přilnula k pokožce. Dále je potřeba nahřát celé balení na teplotu těla. Jde to ve vodní lázni, já jsem zvolila mikrovlnkovou variantu. Po doporučovaných osmi sekundách se mi zdála pasta pořád moc tuhá, tak jsem ji dala ještě na chvíli ohřívat. Původně pevná hmota začala tát jako med a to nejvíce od středu, kde byla až moc horká (takže pozor na popálení). Trochu jsem celý obsah promíchala, aby byla konzistence tak akorát. A co dá. Na stránkách je video, jak s pastou pracovat, ale já jsem si vybrala jiný způsob. Tenkou vrstvu pasty jsem nanesla pomocí příborového nože, přiložila látkový kapesník, krouživými pohyby přitlačila ke kůži a po několika sekundách prudce strhla po směru růstu chloupků. Opravdu jednoduché a velmi účinné. Po mých nedobrých zkušenostech s různými depilačními pásky, kdy jsem byla ulepená až za ušima, se mi líbilo, že na pokožce nezůstávaly kusy pasty, nic nelepilo a z nože a kapesníku šla pasta lehce vymýt teplou vodou. Bála jsem se bolesti, abych snad z toho předčasně neporodila, ale vlastně to ani nebolelo. Po stržení došlo k mírnému začervenání, které jsem podle doporučení postříkala Růžovou vodou Purity Vision. O Růžové vodě se dočtete více později, ale i v tomto případě zafungovala moc dobře.

Původně jsem měla v úmyslu postup nafotit, přišlo mi to ale trochu nevkusné, vystavovat tady svoje chlupy. Věřím ale, že to s pastou zvládnete i tak.

Bodové hodnocení: 7/7

Soutěžíme!

Dvě z vás můžou vyhrát kelímek této depilační cukrové pasty. Pravidla soutěže:

1. Sledovat můj blog přes GFC, Bloglovin nebo Facebook.
2. Napsat do komentáře svůj email a jak a pod jakým jménem sledujete.
3. Napsat do komentáře, jestli jste se s cukrovou pastou už setkaly nebo ji vyzkoušely. Pokud ne, napište třeba své plány na léto.

Za sdílení soutěže na vašem blogu nebo třeba Facebooku můžete přidat další komentář. Soutěž platí jen pro ČR a potrvá do 26. 6. Pak vylosuju dva výherní komentáře a dám vědět na email.

 Přeju hodně štěstí!

...............................................................
EDIT: Depilační pastu vyhrává komentář č. 22 - Peprmintka a 48 - U sedmikrásky. Gratuluji!!



čtvrtek 12. června 2014

Co se jinam nevešlo V.

Dnes jsem zjistila, že jsem poslední článek této "pravidelné" rubriky psala v lednu. Od té doby se toho u mě událo opravdu hodně.

Fotky nechám tentokrát bez komentáře. O některých věcech a tématech chystám články, takže se časem dozvíte více.


Můžete mi napsat, jaké téma by vás zajímalo a co vás nejvíce baví číst.

úterý 10. června 2014

Kosmetika, která mi nesedla

Jsou věci, které se zdají na první pohled skvělé, mají dobré reference a těšíte se, až je vyzkoušíte. Ale pak příjde zklamání. 

Asi si řeknete, že to není nic výjimečného a stává se to občas každému. Máte pravdu, ale v některých případech mě to štve nějak víc.



Roll-on Vitalita Saloos

Roll-on Saloos jsem dostala k otestování. Roztomilé kabelkové balení, svěží vůně, která měla naplnit mou mysl optimismem a přírodní složení ve mě vyvolávalo dojem velmi příjemného kosmetického výrobku. Voní sice pěkně, ale bohužel výdrž je velmi slabá. Tak slabá, že ji po několika minutách na místě nanesení, například zápěstí, necítím. Natřít se tím pořádně a na více místech taky nepomůže a navíc je to mastné. Takže bohužel je pro mě tato věcička nevyužitelná.

Cena se v eshopech pohybuje kolem 100 Kč.

Bodové hodnocení: 0/7


Clinique Dramatically different moisturizing lotion +

Na tento hydratační pleťové mléko jsem četla samou chválu, chtěla jsem ho vyzkoušet a proto jsem byla moc ráda, když jsem ho vyhrála v jedné soutěži. Bohužel jsem ale dosud nepochopila, co na něm ostatní vidí. Konzistence je příliš řídká a nezdá se mi, že by jsem na své pleti viděla nějaké účinky. Navíc mi vadí, že nevoní. Má slabší, ale dost odrazující aroma, jako třeba špinavé ponožky a podobné pochoutky.

Stojí kolem 900 Kč (125 ml).

Bodové hodnocení: 0/7


Denní hydratační krém Trevarno Organic

Krém je středně hustý, dobře se roztírá i vstřebává. Líbí se mi jeho přírodní složení a věřím, že na pleť má pozitivní účinky. Nemohla bych mu nic vytknout, až na nepříjemnou a výraznou květinovou vůni. Krém dopoužívám na tělo. Myslím, že nemám nějak přecitlivělý nos, ale je fakt, že pleťovou kosmetiku mám raději bez parfemace nebo jen s lehkou příjemnou vůní.

Krém jsem koupila na naturisimo.com za £11.10 (30 ml). 

Bodové hodnocení: 3/7


Jaká kosmetika zklamala nebo vyloženě naštvala vás?


pátek 6. června 2014

Polopečený jahodovo banánový dortík

Znáte ten typ moučníků, u kterého jeden kousek nikdy nestačí a nakonec se přistihnete, jak si nabíráte vidličkou přímo z formy? Tak tento je jeden z nich.

Je to recept, který se dá různě obměňovat. Jde o kombinace pečeného piškotového korpusu a nepečeného krému s ovocem.




Použila jsem kulatou formu o průměru 26 cm, ale už mám koupenou menší 21 cm, takže příště bude dortík menší, ale vyšší.

Ingredience:
Korpus:

  • 2 vejce
  • 130 g polohrubé mouky
  • 130 g cukru krupice

Krém:
  • 1 vanička tvarohu
  • 1/2 vaničky pomazánkového másla
  • 1/2 kelímku smetany ke šlehání
  • moučkový cukr - podle chuti
Pomázánkové máslo jsem použila, protože je správně tuhé. Obsahuje hlavně zakysanou smetanu, takže můžete klidně použít jen ji a výsledek bude podobný. Pro odlehčenou verzi můžete dát místo smetany bílý jogurt, ale vyberte nějaký tužší, například Holandii. Můžete klidně použít celé pomazánkové máslo a celou smetanu. Pak se do dortíku vejde i více ovoce.

  • 1 banán
  • cca 300 g jahod
  • kakao

Postup:

Začneme korpusem. Žloutky umícháme s cukrem do pěny. Vmícháme mouku a z bílků vyšlehaný sníh. Těsto vlijeme do vymazané a hrubou moukou vysypané formy a dáme do vyhřáté trouby (170 °C). Korpus se nesmí péct na vysokou teplotu, aby se ve středu nevyboulil. Upečeno je, když do korpusu zapíchnete špejli a vytáhnete ji suchou. Korpus necháme vychladnout. 

V čase pečení korpusu si připravíme krém a omyjeme a nakrájíme ovoce. Smetanu vyšleháme do tuha, přimícháme tvaroh a pomazánkové máslo a přisypáváme cukr, tak aby krém nebyl příliš sladký, protože korpus je sladký dost. Polovinu krému natřeme na korpus, poklademe ovocem, potřeme druhou polovinou krému a posypeme kakaem. Dáme vychladit.


Přiznávám, že jsem až na pár kousků celý dortík snědla sama. To prostě nešlo odolat. Mám seznam receptů, které chci v blízké době vyzkoušet, například teď příjde na řadu cheesecake brownies (ne každý zvlášť, dohromady!), takže se můžete těšit na další chutě nahánějící články.

Máte taky rádi podobné dortíky?


úterý 3. června 2014

Noční maska s efektem anti-age od Natura Siberica

Večer natřu a ráno mám o deset let méně - bohužel ani o této masce se to tvrdit nedá. Nejsme v nějaké vyretušované reklamě, takže si pojďme říct narovinu, jaká tahle maska je.

Se značkou Natura Siberica mám zatím jen malé, i když dobré zkušenosti. Po pravdě jsem od této masky moc nečekala, a to díky nízké ceně, která je jen 119 Kč (75 ml). Omyl! Maska je skvělá. Rakytník, sléz, dutohlávka sněžná a další převážně přírodní složky pracují celou noc na regeneraci a omlazení pleti. Přidává se i kolagen, který obnovuje buňky a zlepšuje elasticitu a nesmím zapomenout na vitamín E, jehož úkol je pleť změkčovat. Tušíte správně - maska (krémové konzistence) se večer v tenké vrstvě nanese na očištěný obličej a nechá se působit přes noc. Smývání není potřeba.


A jaké jsem vypozorovala účinky?

Často se mi stávalo, že jsem měla po ránu pleť pod očima takovou jakoby zmuchlanou. No jo, už mi není dvacet. A po použití této masky ke zmuchlání nedochází. Kůže je vypnutější a působí celkem svěže. S maskou jsem tedy velmi spokojená a používám ji s radostí dvakrát do týdne. Navíc moc pěkně voní.

Bodové hodnocení: 7/7


Masku jsem koupila na www.biosfera.cz. Na stránkách Natura Siberica se na ni můžete mrknout zde. Cena je tady krapet vyšší - 139 Kč. Masku nemám moc dlouho a i tak stihli změnit barvu obalu. To jen, aby jste se nedivily, že je moje maska bílá a v odkaze je fialová. 

Používáte pleťové masky? Jaká je vaše oblíbená? A jak na vás působí kosmetika Natura Siberica?


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...